Hunterovi byly diagnostikovány v březnu 2005 neuroendokrinní nádory kolem žaludku, což je vzácná forma rakoviny. Podstoupil poté několik vyčerpávajících běhů chemoterapie v naději na zastavení onemocnění, ale bohužel bez úspěchu. Jeho stav se zhoršil v posledních týdnech a v pátek byl přijat do Kirkwood Hospice v Huddersfield.

Paul Hunter

Narozen: 14.10.1978
Profesionál: od roku 1995
Hlavní úspěchy: Welsh Open 1998 a 2002, Masters 2001, 2002 a 2004, British Open 2002
Rodina: manželka Lindsey, dcera Evie Rose
Zemřel: 9.10.2006

Bývalý mistr světa John Parrott byl mezi prvními, kdo mu vzdal čest: "Paul zcela určitě dal hře kouzlo. Nazývali ho "Beckhamem zeleného sukna". Byl to bezstarostný muž, hrál vždy s úsměvem na tváři a nikdy o nikom neřekl špatné slovo."

Stephen Hendry řekl: "Jsem tou zprávou absolutně zničený. Měl mladou rodinu a před sebou skvělou budoucnost. Je to pro všechny ta nejhorší noční můra."

Hunter se stal profi hráčem v roce 1995 a svůj první velký titul vyhrál v devatenácti letech. Bylo to Welsh Open v roce 1998. Welsh Open vyhrál i v roce 2002 a k tomu získal i titul na British Open. Ovšem nejvíce zářil na Masters. Ve Wembley se třikrát radoval z vítězství a to ne z ledajakých.

Masters 2001
Ve finále se Paul vrátil zpět do zápasu s Fergalem O'Brianem a vyhrál 10:9 poté, co vyhrál 8 z posledních 11 framů. Sílu k obratu načerpal během přestávky u své ženy Lindsey a "plán B", jak Paul po zápase vtipně nazval onu tajnou přestávkovou inspiraci, se stal legendární.

Masters 2002
Podobný kousek zopakoval i o rok později proti Marku Williamsovi, když stav 0:5 pro Marka dokázal nakonec otočit a vytěžit vítězství 10:9.

Masters 2004
A do třetice všeho dobrého. V roce 2004 prohrával 2:7 ve finále Masters proti Ronnie O'Sullivanovi a nakonec slavně zvítězil 10:9.

Jen o kousek mu uniklo finále Mistrovství světa 2003, ale jsem přesvědčen, že by se v budoucnu určitě mistrem světa stal.

Navzdory chemoterapii a bolestem pokračoval Hunter v turnajích i loni, ale vyhrál jen jeden zápas a spadl z pátého na 34. místo žebříčku. Rozhodl se tedy vynechat tuto sezonu, aby se mohl naplno věnovat svému zdravotnímu stavu a hráči se usnesli, že Paulovi pozici v žebříčku zmrazí, dokud se Paul nevrátí k zelenému stolu.

Paul si získal přízeň hráčů i fanoušků svou veselou povahou, osobním charisma i přístupem k životu. Všem nám bude chybět.